Podchlazení a co s tím?
V tomto článku podrobněji rozeberu podchlazení (hypotermii) lidského těla a způsoby, jak člověku bezpečně pomoci. Opírám se o vlastní těžce nasbírané zkušenosti z počátků mého závodního otužování, kdy jsem se několikrát dostal do těžkého podchlazení, a propojuji je s vědeckými poznatky.
Pořádám a jezdím na závody v poháru ČR v zimním plavání. Občas se stane, že některý otužilec přecení své síly a dostane se do podchlazení (hypotermie). V takové situaci je zásadní zachovat klidnou hlavu a vědět, jak správně pomoci – a hlavně mu neublížit.
Mrzí mě, že na závodech v ČR opakovaně vídám, jak nezkušený lékař či záchranář zabalí podchlazeného do izolační fólie a tím ho v podstatě uzavře jako do termosky. Následně mu měří povrchovou teplotu těla, která je logicky velmi nízká, a diví se tomu. Důležitá je však teplota jádra, která se měří rektálním teploměrem. Ve sportu se používá i polykací kapsle s bezdrátovým teploměrem.
Limity lidského těla
Trénovaný zimní plavec dokáže odolávat chladu vody po dobu až 22 minut při teplotě 0–4 °C. To je zdravotní limit stanovený pravidly zimního plavání pod Českým svazem plaveckých sportů. Povolené jsou pouze krátké látkové plavky, brýle, čepice a nízká plavecká obuv – obuv kvůli plavání v přírodních podmínkách.
Limity lidského těla jsou obrovské. Velkou roli hraje psychika a klid lidí okolo, kteří podchlazenému správně pomáhají.
Proboření v ledu a první posouzení stavu
Pokud se člověk proboří do ledu a je v ledové vodě v oblečení (které i mokré stále funguje jako izolant), a pokud teplota jádra neklesne pod cca 33 °C, bývá stále při vědomí, pravidelně dýchá a odpovídá na jednoduché otázky (např. „Kolik je 3 + 4“).
V takovém případě pomůže cílený ohřev jádra těla, zejména hrudníku.
Hans Hibler a jeho tepelný zábal
Hans Hibler, narozen 28. května 1933, vynalezl Hibler-Wärmepackung – tepelný zábal pro ohřívání podchlazeného člověka. Působil jako aktivní člen horské služby Bergwacht Garmisch-Partenkirchen v Německu.
Zkrácený princip Hiblerova zábalu
1. Šetrný přesun
- Přesunout postiženého do tepla a bezpečí.
- Manipulovat s ním jako s člověkem s podezřením na poranění páteře – bez prudkých pohybů, udržovat osu těla (hlava–trup–nohy).
- Rozhýbávání zvyšuje průtok krve v ledových končetinách, studená krev se vrací do jádra a dále ho ochlazuje.
2. Neohřívat končetiny
- Končetiny jsou nejchladnější, často blízko 0 °C.
- Ohříváním končetin se roztahují cévy a studená krev se uvolní a dále ochlazuje do krevního oběhu – to může být životu nebezpečné.
- Důležité je jádo těla – hrudník, vnitřní orgány a mozek.
3. Ohřev hrudníku
- Na hrudník naskládat nasákavé látkové vrstvy.
- V pravidelných intervalech na ně nalévat horkou, ne vařící vodu.
- Přikrýt termoizolační fólií.
- Následně lze ohřívat i horní břicho, podpaží a třísla.
- Nikdy ne končetiny.
4. Tekutiny
- Teplý čaj podávat až ve chvíli, kdy je člověk schopen bezpečně polykat.
- Nikdy nepodávat alkohol – rozšiřuje cévy a zhoršuje stav.
5. Vyvarovat se prudkého ohřevu
- Nohy ani ruce nedávat do teplé vody.
- Nepoužívat teplou sprchu ani vanu.
- Prudké ohřátí by roztáhlo cévy (vazodilatace) a studená krev z končetin a mohlo by mohla způsobit kolaps.
Vnitřní třes – dobré znamení
Podchlazený člověk potřebuje přijmout energii zvenčí přes jádro těla. Při silné hypotermii už nedokáže sám vytvořit teplo ani nastartovat třes.
Jakmile se objeví vnitřní třes, je to dobré znamení – tělo znovu získává schopnost samo se ohřívat.
Na závodech zimních plavců je třes běžný. Pohled na 200 třesoucích se otužilců je vlastně známkou toho, že tělo funguje.
Měření teploty jádra – můj pokus
Odkaz na můj článek o měření teploty jádra těla při mém „vědeckém“ pokusu:
https://www.1okmb.cz/nase-akce/mereni-teploty-jadra-lidskeho-tela-pri-otuzovani
Dozvíte se tam, jak tělo reaguje před ponořením, během pobytu v ledové vodě i při následném ohřívání. Po několika minutách se mi podařilo nastartovat vnitřní třes bez vnějšího tepla, pouze pohybem. Přijal jsem jen 0,5 l teplého čaje.
Klid je základ
Hysterie záchranáře nepomáhá.
Člověk ve vodě v oblečení má stále určitou izolaci.
Z mých měření vyplývá, že voda pod ledem v rybnících a jezerech má obvykle 2–4 °C.
Doporučená přednáška
Kdo chce problematiku nastudovat do hloubky, doporučuji více než dvouhodinovou přednášku Ing. Ladislava Siegera, CSc.:
https://www.youtube.com/watch?v=UoqKQ0MO8_A
Přednášku jsem osobně natočil v roce 2016, sestříhal a uložil na YouTube.
Příklady ze života:
Jeskyňáři
Ve výše uvedeném videu je popsána situace, kdy se jeden z jeskyňářů silně podchladil. Byl malátný, neodpovídal, nedokázal polknout horký čaj a nakonec ho nechali uzavřeného ve spacáku bez přímého zdroje tepla – jako v termosce. Jeho agonie, trvala dva dny!
Moje zkušenost
Na začátku mého sportovního otužování jsem několikrát zažil stav, kdy se člověk „odpojí“ a má tzv. okno.
Například na řece Sázavě voda 0,9 °C, doba ve vodě 29 minut. Stál jsem u zdroje tepla a měl okno asi hodinu, po hodině jsem se začal teprve třást.
Dvě otužilkyně z našeho oddílu
Plavaly kilometr po proudu řeky při teplotě pod 4 °C a poté běžely zpět do klubovny. Normálně komunikovaly, ale jakmile tělo zjistilo, že jsou v teple a bezpečí klubovny „vypnulo“ jim mozek. Hodinu nebyly schopné komunikace, jen stály a třásly se u zdroje tepla.
Zvýšení teploty před výkonem
Měřením rektální teploty se zjistilo, že trénovaný zimní plavec si před mimořádným výkonem dokáže zvýšit teplotu jádra až na 38,1 °C. Viz můj graf a článek:
https://www.1okmb.cz/nase-akce/mereni-teploty-jadra-lidskeho-tela-pri-otuzovani/
Poznámky
Výše uvedené postupy platí pro člověka při vědomí.
Pokud je člověk v bezvědomí a teplota jádra u netrénovaného jedince klesne pod cca 33 °C, může přestávat již dýchat. V takovém případě je nutná urgentní lékařská péče – umělá ventilace s teplým a zvlhčeným O₂, žilní glukóza, ohřáté infuze na 40 °C a další odborné postupy.
Neplést podchlazení (hypotermii) s promrznutím.
Promrznutí postihuje jednotlivé části těla, nejčastěji končetiny.
Například když jsem šel bos jen v kraťasech z dolní stanice trolejbusu až na Ještěd – dole bylo −9 °C, nahoře −15 °C a větrno. To je však téma na samostatný článek, nebo přednášku.
Jiří Škvrna, předseda
1. otužilecký klub TJ Auto Škoda Mladá Boleslav, z.s.
Ilustrační foto:
3.1. 2026: Podchlazený otužilec Janek *2008 po závodech 750m v Pardubicích, voda 0,6 °C byl na JIP. Po 3 hodinách byl propuštěn. Již 10.1. 2026 se těší k nám na závody do Mladé Boleslavi. Chyby: Nebyl dobře oblečen a před startem prochladl, dlouho se čekalo na start. Přijela nevyhřátá převozní sanita bez potřebného vybavení, na kterou se též čekalo.
Edit: 10.1. 2026 vyhrál trať 250m v Mladá Boleslavi ve vodě 0,03 °C.
