Je důležité v dnešní době dělat osvětu úžasnému sportu, nebo spíše životnímu stylu otužování. Pomáhat tak ostatním lidem jak se správně nastartovat, smýt onu depresi ve společnosti. Být tak více celiství, odolní fyzickým, ale hlavně psychickým podnětům.  Příklad: napíše mi začátečník, jdu se na vás podívat na trénink, „jen smočit nohy“, a když před ním jde mládež a děti z našeho klubu do ledové vody, už je ve vodě s námi. Skupina dokáže divy, platí to v každém lidském konání. Dá mu to více něž kdejaký drahý seminář o otužování. 

Viz níže tři uvedené články, velký článek o otužování a našem klubu vyjde v únorovém Boleslavanu.
zde: Boleslavan ke stažení, únor 2021

První článek: Závody zhatil koronavirus. Otužilci alespoň trénují na novém okruhu

Druhý článek: OBRAZEM: Otužilci si užili chladnou vodu Jizery

Třetí článek: Otužilci se na Štědrý den vykoupali v ledové Jizeře

Čtvrtý článek: Při focení ve sněhu a ledu se otužilci rozpovídali o otužilectví

Viz níže ho kopíruji do samostatného příspěvku:

Při focení ve sněhu a ledu se otužilci rozpovídali o otužilectví

/FOTOGALERIE/ Možná jste si všimli, že se strhla obrovská nová vlna otužování. Téměř každý se začíná otužovat. Lidé se otužují různými způsoby. Například doma ve sprše, na zahradě v kádi, venku v řekách, rybnících. A to ať už sami nebo ve skupinách. Myslím si, že do velké míry tomu pomohla i pandemie koronaviru. Nutno říct, že podobná vlna tu již byla v roce 2017 při uvedení filmu Bába z ledu. Propagaci pomáhají i celebrity a známé osobnosti. K čemu je otužování vlastně dobré?

Otužování pomáhá dostat se do dobré nálady. Ranní sprchy skvěle nastartují den a skvěle smyjí zvláštní náladu a skepsi, která je nyní cítit ve společnosti.

Díky otužování můžeme znovu získat vitalitu, kondici, odolnost a hlavně imunitu. Stabilizuje se váha a zrychlí metabolismus.

Otužováním si můžeme také zlepšit spánek. Může pomoci s dýcháním (chrápáním) a zklidnit krevní tlak. Chlad stahuje a roztahuje cévy, tělo se stává odolnějším, mladším. Lépe regeneruje, netvoří se křečové žíly a revma. Skvěle pomáhá také při zvládání každodenního stresu.

Jak začít s otužováním?

Nejlépe je začít s otužováním koncem léta, kdy se voda začíná pomalu ochlazovat. Začít plavat pravidelně na venkovních vodách a vzdálenosti postupně prodlužovat. Sprcha je také moc fajn, pomůže, ale není podmínkou.

Důležitá je pravidelnost, v tom nám pomůže jako v každém sportu skupina stejně zapálených lidí. Pokud se člověk rozhodně otužovat uprostřed zimy, skupina může pomoci s radou. Aby začínající otužilec něco nepřepálil a tím si i neublížil. Zvláště je to důležité, když má voda pod 4 °C. To je pro začátečníky velká výzva a doporučuje se ve vodě pobýt maximálně tolik minut kolik je teplota vody.

Zvláště první rok otužování je potřeba postupovat hodně pomalu. Být šetrní ke svému tělu. Pro lidské tělo to bylo po tisíciletí přirozené se vystavovat onomu přirozenému stresu, který dává našemu tělu impuls k zvýšení imunity. Plně jsme vnímali zimu a teplo. Nyní jsme se za posledních sto let dostali do civilizačního komfortu, ze kterého je třeba vyjít, ale vše chce čas. Není dobré to uspěchat, byl by to pro tělo velký šok.

Otužilci se dělí na takové dvě skupiny. Na občanské, a na závodní, kteří plavou v poháru Zimního plavání ČR. Nad 40 let se doporučuje pro běžné otužilce lékařská prohlídka, hlavně na srdce. Pro závodní otužilce je tato prohlídka nutností i se zátěžovým testem EKG s opakováním každý rok.

Závody na Jizeře

Letos nám situace závody pořádat neumožňuje. Žádali jsme o výjimku na NSA (Národní sportovní agentura) a MZ (Ministerstvo zdravotnictví), avšak byla zamítnuta. Přesto věřím, že jsme trošku „pootevřeli“ dveře, tak jako se to povedlo loni na Štěpána otužilcům ve Vltavě v Praze u Národního divadla. Dostali výjimku, mimo jiné i proto, že byl PES na stupni 4.

Nerad se vzdávám a věřím, že se situace částečně uklidní. Brzy přejdeme alespoň do stupně PES 3, kdy budeme moci ještě v této zimě využít jiný volný termín, například v únoru či březnu, a zorganizovat tak naše závody. Většina pořadatelů totiž byla nucena vzdát pořádání otužileckých závodů v rámci poháru Zimního plavání ČR v letošní sezóně z výše uvedených důvodů. Pořádat venkovní zimní závody dá velkou práci, ještě k tomu v nouzovém stavu, kdy se musí mimo jiné dbát i na zvýšené epidemiologické a hygienické podmínky, antigenní testy. 

Mrzí nás to, léta jsme se těšili na závody na sněhu. Též teplota vody v Jizeře má dnes (pozn. 15. 1. 2021) 1 °C, což je pro otužilce vysoká laťka. Jizera málo teče, máme proto připravený 250 m okruh, na kterém jsme již týden trénovali. Divácky by to letos bylo také velice atraktivní. Vše by bylo blízko u sebe, na jednom místě. V den závodů si náš oddíl symbolicky zaplaval. Každý, jak to cítí, někdo jeden okruh, jiní případně dva i více.

Jsem přesvědčen, že je třeba najít cestu, jak za dodržování zvýšených epidemiologických podmínek sportovat a závodit. Nečekat na spásu zvenčí. Zotužit si tělo a mysl, být fit a ukazovat ostatním směr, protože je to hlavně na nás samých.

Náš oddíl

V našem oddíle máme již 50 aktivních otužilců. Pravidelně se scházíme 3krát týdně. Otužujeme se jak ve vodě, tak i na souši. V prosince jsme šli Zlatou cestu Českého ráje. Celý oddíl jen na lehko, předseda šel v čele celou trasu v kraťasech a bos. V únoru plánujeme vyjít takto na Sněžku, jako již po několikáté.

Nejmladší otužilci v našem klubu jsou Nela Pfeiferová a Jindřiška Stádníková. Oběma je 8 let. Plavou i nadále v této ledové vodě společně se svými rodiči. 
Nejstarší náš aktivní závodní otužilec je Michael Štěpán. Narodil se v roce 1943. Otužuje se více než 40 let. V této ledové vodě pod 4 °C vydrží i 20 minut, což je tedy obdivuhodné! Trénuje takto třikrát v týdnu.

Plavou u nás i mladiství. Moc rád bych byl, kdyby se jich u nás v klubu vytvořila větší skupina. Mohli by si případně udělat i svůj vlastní harmonogram tréninků v naší klubovně. Toto jako předseda maximálně podpořím. Junioři, hlaste se!

Noví otužilci jsou vítáni.

Zimě a zimní vodě zdar!

Autor: Jiří Škvrna